Obecní úřad Vyšehořovice, Vyšehořovice 23, 250 87  Mochov
tel.: 326 992 453, e-mail:
vysehorovice@centrum.cz

 

 

   
 Tvrz ve Vyšehořovicích

 

Popis stavby

Tvrz je v současné podobě jen polozřícený rozlehlý, téměř čtvercový areál, obehnaný zdí a renesanční atikou. Uvnitř nalezneme zbytek paláce, místo po zbořené věži a zbytky renesančních traktů.

Původně se ale jednalo o poměrně rozsáhlou stavbu o rozměrech 30x40 metrů, obehnanou vysokou zdí, uvnitř skrývající obytný palác, hospodářské budovy a vysokou věž. Tvrz byla chráněna příkopem. Palác byl umístěn těsně při západní hradbě. Přízemí obsahovalo střední chodbu a z ní přístupné dvě místnosti.

Původní vstup vedl od jihu půlkruhovým okoseným portálem. Tvarové obdobné portálky ústí do obou místností a na schodiště do sklepa. Současný vstup do paláce ze severu je proražen druhotně přes asymetricky umístěné obdélné okénko s okoseným pískovcovým ostěním. Dnes zřícená luneta zde byla vložena dodatečně. Protože zvláště v západní části je původní oblouk klenby ve směru křivosti ukončen poměrně přímo, lze se domnívat, že zde byl prostup pro schodiště do prvního patra, to zdůvodňuje i asymetrickou polohu okénka v severní stěně. Zdi, oddělující vstupní síň od místností stojí na klenbě sklepa. Z téhož důvodu je i střední síň klenuta shodně s ostatními místnostmi, aby se tlaky přenášely přímo do obvodových zdí.
Z bývalého prvního patra se zachovala část východní zdi. Dodnes je znatelný pozůstatek vstupu z paláce po můstku do prvního patra věže, který byl v jižní zdi paláce zachován ještě počátkem 20. stol. První patro sloužilo obytným účelům.

V přízemí je palác přisazen na spáru. Západní zeď paláce je v prvním patře stejně silná jako hradba, ale její původní výšku převyšuje asi o 2 m. Zřetelně se tedy svojí silou odlišuje od renesanční nadezdívky.
Ze střední chodby přízemi paláce se po zalomeném schodišti vchází do klenutého sklepa. Jižní stěna, v úrovni přízemí zeslabená schodištěm, mezipodesta byla od jihu osvětlena půlkruhovým okénkem s okosenou hranou, zevnitř opatřeným pravoúhlým rámem. Bylo vytesáno z jednoho kusu kamene. Ve sklepě je zachována obdélná studna.

Osvětlení zajišťovala dvě okénka, z nichž si východní dodnes uchovalo kamenné ostění z jednoho kusu ve tvaru obdélníka naležato.
Velké množství kamenných článků (stojek ostění, nadpraží i klenáků), druhotně použitých při opravě zbytků paláce v tomto století a z velké části i volně ležících ve tvrzi, svědčí o vysoké architektonické úrovni obytných prostor paláce i zcela zmizelé věže. Další zajímavou stavbou původního vybavení tvrze je objekt vstupní brány. Vjezd se navenek svíral půlkruhovým obloukem s vpadlinou pro padací most. Pozoruhodností je zvláště to, že je zdí oddělen od prostoru do nějž vedla branka pro pěší. Obě místnosti jsou propojeny pravoúhlým okoseným portálkem, osazeným v nice, ještě ve středověku vylámané v již hotové zdi a přeložené dřevěným překladem.
Vjezd se do dvora otvíral prostým pasem, zatímco z vedlejší místnosti s brankou pro pěší ústil na nádvoří okosený půlkruhový portál. Jeho tvarosloví i provedení je shodně s portály v paláci. Stavení brány obsahovalo v přízemí tři prostory - zmíněný vjezd a po pravé straně dvě klenuté místnosti. Obě místnosti přízemí spojuje půlkruhový portál.
Shodné členění s přízemím mělo i první patro, určené k obytným účelům a vybavené rozměrnými okny s okosenou hranou a sedátky ve výklenku.

Další zachovanou konstrukcí je bývalá obvodová hradba. Zatím stojí takřka v celém rozsahu, i když s mladšími průrazy renesančních sýpkových oken, jen s nepatrně zřícenou částí v jihozápadním rohu, avšak jestli nebude rychle přistoupeno k záchranným pracím, je jasné že dojde k destrukci celého objektu. V jižní stěně v úrovní přízemí se naproti paláci zachovalo střílnové okénko. Okénko sloužilo nejspíš k pozorování prostoru před hradbami směrem k návsi, odkud se dá předpokládat i přístupová cesta.

V areálu tvrze stály ještě další doplňky budovy. Dají se předpokládat v podobě lehké konstrukce, teprve v pozdní gotice nahrazené zděnou. Jde o trakt přiléhající k západní hradbě severně od paláce. Do jeho podstřeší či prvního patra vedl totiž z prvního patra paláce portál, orientovaný bývalým ostěním do paláce a rozevřenými špaletami do tohoto podstřeší.

Dominantní stavbou tvrze byla čtvercová třípatrová věž. Polovina z ní je ještě zachycena na rytině v díle F.A. Hebera. Přístupná byla po můstku z prvního patra paláce. Příchozí se dostal průchodem nebo průjezdem do části nádvoří, vymezené jižní hradbou na jedné a věží s palácem na druhé straně. Z tohoto prostoru vedl vstup do paláce a prolukou mezi věží a palácem i přístup do severní části nádvoří s doplňkovými budovami. Manýristická přestavba koncem 16. století
upravila objekt pro hospodářské, především sýpkové účely. Objekt tvrze byl ještě v druhé polovině 17. století obyvatelný, ale vrchnost jej využívala už převážně jen k hospodářským účelům V přízemí původní věže byla podle popisu v deskách zemských z r. 1693 chována drůbež a ve třech patrových prostorách se skladovalo obilí. Její stav zachycuje popis z r.1693, v němž se uvádí:
"Stavení v němž šest světlých sklepů a jeden podzemní se sádkami, světnice, komory, kuchyně a ratejna. Věž stála o sobě. V ní byl v přízemí kurník a na tím troje sýpky".
Popis můžeme interpretovat tak, že tři sklepy světlé jsou místnosti přízemí paláce, další tři jsou bývalý vjezd a dvě prostory ve stavení brány severně od něj, sklep podzemní se sádkami je sklep se studnou pod palácem.

Období 17. až 20. století lze charakterizovat jako úpadkové pro všechny středověké objekty ve Vyšehořovicích, tedy i pro tuto tvrz. I když v baroku na tvrzi nedošlo k zásadním změnám, přesto její přeměna v sýpku nebyla právě nejšťastnější. Objekt postupně chátral, od poloviny 19.stol. již zmizela polovina věže, dnes po ní zbyly jen nezřetelné stopy v terénu. Ostatní budovy jsou dnes bez střech a mění se ve zříceniny.

Objekt tvrze se nachází na pozemku bývalého zemědělského statku, dnes soukromého hospodářského dvora a je veřejnosti nepřístupný. Každopádně tato kdysi impozantní stavba stojí za záchranu a čeká na alespoň nejnutnější zabezpečovací práce. Jestliže nepřijdou v nejbližší budoucnosti, zcela jistě dojde k destrukci celého objektu a nenávratně tak zmizí další významná památka ve středních Čechách.

 

 Fotogalerie tvrzi
 

Tvrz ve Vyšehořovicích - současný stav
foto: RNDr. Aleš Střecha
 

Historická pohlednice tvrze ve Vyšehořovicích
foto: archív
 

Tvrz ve Vyšehořovicích - vývojové fáze
(M. Rykl, 1989)
 
 
 

Tvrz ve Vyšehořovicích - zbytky palácových zdí
foto: RNDr. Aleš Střecha
 

Tvrz ve Vyšehořovicích
kresba F.A. Hebera z r. 1843
 
 

" Čtyřicet minut cesty autem z centra Prahy na východ leží obec Vyšehořovice. Místo, které milovníkům historie nabízí celou řadu zajímavých objektů a stejně tak jeho okolí. Jak už se dozvíte z dnešního tipu na výlet Adriany Krobové a profesora Tomáše Durdíka z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky."

Zdroj: http://www.rozhlas.cz/regina/tipnavylet/