Obecní úřad Vyšehořovice, Vyšehořovice 23, 250 87  Mochov
tel.: 326 992 453, e-mail:
vysehorovice@centrum.cz

     






 

 

 Historie obce
 
Historie obce Vyšehořovice

První zmínkou o obci Vyšehořovice je zápis z r. 1178, kdy kníže Soběslav II. daroval popluží, původně patřící jistému Vratišovi, kapitule Vyšehradské. Kapitula zde založila nejstarší zachovanou stavbu kostel sv. Martina, který náleží do období přechodu mezi románským a gotickým slohem.
Z původního kostela vysvěceného r. 1329, se dodnes zachovala část ve zřícenině. Ve druhé polovině 13. století zde pravděpodobně novým kolonizačním vysazením vznikla vesnice s pravidelnou zástavbou. Při její jižní straně vystavěla kapitula výše zmíněný románsko-gotický kostel sv. Martina a při její severní straně byl vybudován poplužní dvůr s raně gotickou tvrzí, kterou tvořila vysoká hranolová věž v rohu menšího ohrazení.

První známí držitelé Vyšehořovic pochází až ze 14. století. Vždy šlo o různě vysoce postavené církevní hodnostáře, či osoby vztahující se k církevní administrativě pod Vyšehradskou kapitulou. Část popluží však již byla od jisté doby též vladyckým majetkem. Na vyšehořovické tvrzi, patřící ve 14. století místní vladycké rodině s dubovou větví ve štítě, sídlil za krále Jana Lucemburského, pravděpodobně v r. 1335-1346, Havel z Vyšehořovic. Po Havlově smrti zdědili zdejší majetek jeho synové a další dědici – jeho syn Budislav byl v l. 1335-1339 veřejným notářem a r. 1346 obdržel od papeže kanovnictví v Olomouci. Později byl kanovníkem u sv. Víta v Praze, od r. 1363 také sakristou a zemřel r. 1368. Jeho bratři byli Macek (1365-1370), Miroslav nebo-li Miran, Mareš (1365-1370), Šavel z Janovic (zemřel r. 1376) a snad i Vaněk (zemřel r. 1365). Ti drželi dva domy na Hradčanech. Macek odprodal v r. 1369 část svého dědictví kostelu sv. Víta na Pražském hradě.

Před r. 1381 přešla vladycká část Vyšehořovic na Mackova synovce Ješka, jemuž patřil také majetek na Moravě. Po Vaňkovi dědili r. 1365 sirotci Markéta, Mikuláš, Jan a Václav, z nichž Jan vlastnil zboží ještě na počátku 15. století.
Kdy ztratila Vyšehradská kapitula vládu nad svým Vyšehořovickým zbožím, komu je prodala, jaké byly jeho osudy a kdy se Vyšehořovice stali plně světským majetkem není známo. V seznamu majetků, náležejících Vyšehradské kapitule v době Přemysla Otakara II. však již Vyšehořovice nefigurují, stejně jako v listině Karla IV. z r. 1356 a v dalších dochovaných kapitulních zápisech z doby Václava IV.

První doložení majitelé celé vsi jsou bratři Byčen, Sezema a Záviš z Vyšehořovic v r. 1407. Z let 1410-1411 se pak dochoval zápis ze soudní pře, kdy se Anna z Vyšehořovic soudila o své věno. Díky tomuto zápisu se dovídáme, že dalším vlastníkem byl Prokop z Vyšehořovic, který bydlel v Nehvizdech a že Vyšehořovice patřily rovněž bohatému staroměstskému měšťanu Zikmundovi Rokycanskému. Stará a poměrně malá tvrz již zřejmě nevyhovovala potřebám ani společenskému postavení tohoto významného měšťana, člena městské rady, a proto patrně brzy po získání vyšehořovické tvrze přikročil k její velkolepé přestavbě. Než však byla nová gotická tvrz ve Vyšehořovicích dostavěna, Zikmund Rokycanský r. 1413 zemřel. Zboží zdědila jeho dcera Klára, první manželka Frycka (psaného od r. 1415 na Vyšehořovicích) - mimochodem majitele vsi Dřevčice.

Po její smrti se Frycek oženil s jistou Machnou a posléze do třetice v době největších husitských bouřích po r. 1420 se třetí ženou Annou z Přerova (nad Labem).
Frycek byl zabit někdy kolem roku 1425 u Opočna. Vdova Anna se potom vdala za Rozvodu a Vyšehořovice získal Fryckův syn z druhého manželství s Machnou Olifern, řečený Musík. Olifern zapsal r. 1450 všechen svůj majetek Heršovi z Prošovic a jeho manželce Markétě z Chobolic, kteří tak po jeho smrti r. 1456 získali tvrz s celým zbožím. Majiteli tvrze nebyli dlouho, ihned následujícího roku celé dědictví prodali Janovi z Nedělišť. Tím přešla tvrz do cizích rukou a i když se vladykové z Vyšehořovic v historii během 15. i 16. století stále připomínají, tvrz ve vsi již nikdy nevlastnili.

Až do roku 1524, kdy Vyšehořovice koupilo Staré a Nové Město pražské, se zde vystřídalo velké množství držitelů. Při dělení majetku obou měst v roce 1527 připadly Novému Městu, kterému je pak v roce 1547 zkonfiskoval Ferdinand I. Staly se tak součástí panství Přerov nad Labem a tvrz, která tak ztratila rezidenční funkci, počala být používána převážně jako hospodářský objekt.

Pravděpodobně ve druhé polovině 15.stol. vznikla třetí středověká stavba Vyšehořovic - pozdně gotická zvonice, stojící západně od kostela v zahradě barokního statku. Sama tato poloha je velmi nápadná.
Impozantní goticko–renesanční zvonice, čtyřboká mohutná stavba s velkými gotickými hrotitými okny a atikou, je jediná tohoto typu v Čechách. Zvonice fungovala až do r.1677, kdy vyhořela a stala se zříceninou.

Období 17. až 20. století
Celé období od 17. do 20. století lze stručně charakterizovat jako úpadkové pro obec. Za 30. leté války byla obec zničena švédskými vojsky sídlícími v okolí a podnikajícími ničivé loupeživé nájezdy po zdejším kraji. V roce 1799 zde pobývala vojska maršála Suvorova při zpáteční cestě z výbojů do Itálie a Švýcarska – ani tento pobyt nezůstal bez následků.

Farnost ve Vyšehořovicích byla v r.1665 zrušena a převedena k Bříství. Obnovena byla teprve v r.1761, kdy následovalo poboření části původního kostela a výstavba nového (1769-1770). Nynější kostel je jednoduchá barokní stavba z vnějšku beze všech ozdob.
V roce 1760 zakoupil celé zdejší panství rod Lichtensteinů, kterým patřil až do r. 1918.

Tak jako v celé zemi krutě zasáhla do života zdejších lidí I. světová válka, mnoho mužů narukovalo a mnozí se z bojišť nevrátili. Na jejich počest stojí na návsi pomník. Ani pozdější léta nebyla radostnější. V době budování socialismu byla vesnice zařazena do kategorie "ostatních" sídel (tj. bez státní podpory výstavby rodinných domů, veřejných investic apod.), čímž velmi zaostala výstavba jakékoliv občanské vybavenosti.

 
Historie obce Kozovazy

První zmínka o obci pochází z roku 1391 v souvislosti s nedalekou vsí Vyšehořovice (villa Wysserouicz prope Kozowaz). Kozovazy byly vždy zemědělskou obcí.

Jak obec přišla ke svému jménu není známo, je jasné že jméno má spíše posměšný význam (podobně jako např. Konětopy) a vysvětluje se jako ves kozovarů – tj. lidí, kteří vaří kozy.
Historický vývoj jména obcí:
 
Vyšehořovice
Vyšehořovice (lid. ty Vyšerovice, do Vyšerovic, ve Vyšerovicích, vyšerovickej, vyšerovskej)
 
  • 1178 eccl. Wissegradens. .. in villa Modrian, ... Wissegoreuiric
  • 1335 Budizlaus Galli de Wyssehorziewiczr 
  • 1352 Wyssehorzeuicz
  • 1367-1385 Wyssehorziewicz
  • 1362 eccl. in Scorcow ... pleb. in Wissehorouicz
  • 1367 in Brandiss ... in Wissehorzieiouicz ... in Mochow
  • 1379 presb. de Czelacouicz, ... Johancone ad eccl. in Wssierouicz (!), eccl. in Wissiehorzouicz, ... presb. de Selacouicz
  • 1391 villa Wysserouicz prope Kozowaz
  • 1404 in Broda Boemicali ... de Wyssyehorzowicz, ... in Drahobudicz
  • 1415 cum Friczkone de Wyssehorzowicz
  • 1423 Johannes Hostek decanus Brandiss, plebanus in Wyssehorzowicz
  • 1435 de Wykan, ... de Wysserhowicz
  • 1437 Friczko de Wyssohrowicz ... in v. Wyssohrowicze
  • 1456 in villis Losynach et Hraniczich Przibiko de Wyssohorzowicz
  • 1458 in Wyssehorowiczich ... procl. in Brodam Boem
  • 1519 pohání Mikuláše Vyšehořovského z Nežetic
  • 1523 za Mikuláše Karlíka z Nežetic tehdáž na Vyšehrovicích
  • 1529 v Vyšehořoviciech,  ... z Vikaně
  • 1611 na děd. ... hr. Pržerowskemu přináležejícím ... na vesnicích těch Wyssehorowiczych, Wikaij, Horaussanech
  • 1654 Wysserowicze
  • 1713 Wiescherowitz
  • 1788 Hft Kaunitz: Wischerowicz, Wyssehoržewicz
  • 1844 Wischerowitz
  • 1848 Vyšehořovice, Wyšerowitz
Jméno Vyšehořovice = ves Vyšehořoviců, t.j. lidí Vyšehořových. Toto osobní jméno není sice doloženo, ale oba členy složeniny se v slov. OJ. vyskytují. Komponent Vyše - je např. v OJ. Vyšehněv (v. výše), Vyšemír, Vyšestav. Druhý komponent není jednoznačný, může tu být derivát slovesa hořeti < gorěti (jako u jm. Horoměřice, Horomyslice), anebo apel. gore "hoře.

Nelze vyloučit ani možnost, že jméno Vyšehořovice vzniklo z názvu polohy vyšehořie a že označovalo její obyvatele, t.j. Vyšehořany.

Kozovazy
Kozovazy (lid. v Kozozvazech, do Kozozvaz, kozovazskej)
  • 1391 villa Wysserouicz prope Kozowaz 
  • 1406 (1400) in Mochowye municionem - in Kozowarzyech villam int. - in Sedlczanech - in Selakowiczich 
  • 1547 potrestání odporu stavovského: der Neuen Stadt Prag Güter: - Mochow ein Städtl, Wykaň, Kozowazy 
  • 1611 k panství Pržerowskemu - ves Wyssehorowicze, Wikanij -- a Kozowady 
  • 1654 Kozowary 
  • 1720 Kozowes - Mapa země České z r. 1720 
  • 1788 Kaunitz: Kozowas von 
  • 1854  úř. Kozovazy 

 

Jméno Kozovazy lze se smyslem velmi dobře vysvětlit jako tvar Kozovary = ves kozovarů, t.j. lidí, kteří kozy vaří, srov. jm. Jedovary, Mydlovary, Konětopy, Kostomlaty a p.! Změna r >d je známá na př. z jihočes. a mor. - slc. radášek m. rarášek. Nejasná je změna v z. Snad to byla změna z ř (v Kozovařiech) s podobou podle z v prvním členu složeniny.